Jak na to

Našli jste na webu inspiraci a chcete ji přeměnit na skutečný výrobek? Chcete si sami nakreslit skutečný nákres a nechat si podle něj něco vyrobit? Není to složité. Poradíme vám jak na to a potom vaše představy přeměníme ve skutečný výrobek. Nakreslete si svoji představu na papír a přečtěte si naše doporučení pro přípravu výrobního výkresu. A pokud si na grafickou práci netroufáte, uděláme to po dohodě za vás. Laserové řezání a gravírování má spoustu výhod, ale také řadu omezení. Před použitím této technologie je nutno zvážit požadovaný materiál, přesnost, způsob vytvoření předlohy (nářezového plánu) atd.

Co je vektorová a rastrová grafika?
Jaký software použít?
Co je nutno dodržet při vytváření předlohy?

Co je vektorová a rastrová grafika?

Nejdříve je nutno si uvědomit jaký druh grafiky chceme zpracovat. Pokud chceme vygravírovat logo s plným tělem, obrázek nebo foto, obvykle se používá rastrová grafika. Rastrová grafika může být třeba ve formátu jpg, png, bmp a podobných. Při gravírování rastru provádí hlava stroje vypalování jednotlivých bodů po linkách podobně jako tiskárna. Takto lze třeba vygravírovat fotku do dřeva, plexi nebo skla. Nevýhodou této metody je její časová náročnost a tedy vyšší náklady oproti vektorovému řezání.
Vektorová grafika se skládá z čar, oblouků a křivek, kde jsou každému segmentu přiřazeny jeho souřadnice a vlastnosti. V tomto případě se laser pohybuje pouze po definovaných křivkách, pohyb je rychlejší a přesnější. Díky tomu lze vytvářez zcela přesné geometrické předlohy a tvary pro vyřezávání s přesností na 0,1 mm. Soubory pro vektorové řezání jsou výkresy ve formátu dxf nebo ai, které obsahují pouze čáry, oblouky a čáry typu polyline.

Jaký software použít?

Volně dostupný program pro tvorbu jednoduché vektorové grafiky je například Inkskape. Jeho ovládání je poměrně intuitivní  a základy lze zvládnout za několik hodin. Protože je to OpenSource program, který nevyvíjí žádná komerční firma, chybí mu některé funkce profi programů a občas trochu zlobí. Na jednoduchou práci ale stačí. Inkscape se ale nehodí pro tvorbu přesných tvarových výkresů. Tam už je nutno použít nějaký program pro konstruktéry, např. Nanocad nebo FreeCad. Oba jsou nabízeny i ve verzi zdarma, ale jejich zvládnutí už vyžaduje určitou zkušenost s technickým kreslením a trvá učitě několik dní.

Kdo by se chtěl vektorovou grafikou zabývat opravdu vážně, bude muset sáhnout po placených programech. Rozhodně mohu doporučit Rhinoceros, Corel nebo Adobe Ilustrator. Protože jsou určeny pro především pro profesionály, jejich zvládnutí není jednoduché, ale potom se uživateli otevřou neomezené možnosti při tvorbě 2D nebo 3D grafiky.

Co je nutno dodržet při vytváření předlohy?

  1. Čáry pro řezání musí mít barvu červenou.
  2. Čáry pro gravírování musí mít barvu modrou.
  3. Na výkresu by měla být kóta v zelené barvě nebo třeba obdélník o hraně 100 mm s popiskou „100 mm“, který poslouží pro ověření výsledného rozměru.
  4. Pomocné čáry musí mít barvu zelenou (při zpracování budou skryty).
  5. Vždy zkontrolujte, že na výkresu nejsou duplikátní čáry, tj. čáry které leží na sobě a překrývají se. Stroj potom jedno místo vypaluje vícekrát a může dojít k deformaci okrajů řezu.
  6. Čáry, které na sebe navazují, by měly být spojeny do jedné polyline nebo křivky. Pomůže to plynulejšímu zpracování a zabrání přeskakování stroje z čáry na čáru.
  7. Šířka řezaného výrobku by neměla být menší než tloušťka řezaného materiálu. Může dojít k deformaci materiálu. Záleží na druhu materiálu, například překližka a akrylát snesou i řezání tenkých plátků.
  8. Počítejte s tím, že tloušťka paprsku je 0,2 mm. Výsledný rozměr výrobku pak bude o 0,2 mm menší, než na výkresu, díry budou naopak o 0,2mm větší. Pokud potřebujete určitý přesný rozměr, je nutno na rozměru 0,2 mm přidat.